Chybíš mi zprávy

Když nejste po mém boku, svět ztrácí svou krásu! Moc mi chybíš!

V oroseném ránu, za slunečného odpoledne, v ponurém večeru nebo v osamělé noci, pokud na mě někdy myslíte, vězte, že na vás někdo myslí také. Moc mi chybíš.

Nemůžu na tebe přestat myslet. Pokaždé, když na tebe myslím, moje srdce pro tebe pláče. Moc mi chybíš. 

Chybí mi vřelé objetí, které jsi mi dával pokaždé, když se vidíme. Bolí mě, že tu nejsi poblíž a moc mi chybíš.

Chci tě držet za ruku, držet tě blízko, pevně tě obejmout, něžně tě políbit a nechat tě spočinout hlavou na mé hrudi, abys mohl slyšet tlukot mého srdce právě pro tebe. Chybíš mi.

Je těžké se probouzet, když nejsi v mém náručí. Chybíš mi lásko!

Nemohu přijít na to, proč mi tak chybíš? A vůbec netuším, proč tě moje srdce tolik chce vidět? Možná je to proto, že tě miluji.

Prožít den, aniž byste viděli svůj krásný úsměv, je největší mučení!

Sním o tom, že tě držím blízko sebe a dýchám tvou vůni. Chybíš mi!

Prostor mezi mými prsty je příliš velký, když ty vaše nejsou propletené! Chybíš mi!

I když jsem se spoustou lidí, stále se cítím prázdná, když nejsem s osobou, kterou miluji. Přál bych si, abys tu byl, má lásko. Chybíš mi moc špatně!

Jak bych si přál, abych mohl být právě teď v tvém náručí! Chybíš mi k smrti, zlato!

Bez tebe a tvé lásky je můj život neúplný. Budu čekat, až se vrátíš a dokončíš můj život znovu. Miluji tě a chybíš mi.

Zlato, jsi domovem mé zraněné duše a teď se mi stýská po domově!

Kdybych byl hudebníkem, napsal bych tu největší symfonii, kdykoli mi chybíš!

Doufám, že budu s vámi co nejdříve, protože osamělost, kterou jsem cítil, je již nesnesitelná. Strašně mi chybíš.